Ten, kdo se rozhodne pro studium japonštiny už za sebou má první zásadní myšlenkové pochody – Chci se učit. Chci se učit japonsky. Chci se učit japonsky teď. Ale je hned zkraje konfrontován s další klíčovou otázkou – Jak se to mám učit?

Stálicí mezi učebnicemi je série Minna no Nihongo (みんなの日本語), neboli „japonština pro všechny“, která se datuje zpátky do 90. let minulého století, ale v aktualizovaném vydání je rozšířená stále. Podívejme se podrobněji, zda oprávněně.

Struktura pro všechny, která pamatuje na všechno

Minna no Nihongo má dva díly, každý po 25 lekcích. První díl zhruba koresponduje s první úrovní japonských mezinárodních zkoušek JLPT N5. Druhý díl pak odpovídá následující úrovni N4. Jednotlivé díly tak tvoří přirozené dílčí milníky na cestě za ovládnutím tohoto jazyka.

Učebnice řadí gramatiku velmi logicky, související věci jsou zpravidla vysvětlovány pospolu, případně v navazujících lekcích, obtížnost roste postupně rozumným tempem. Někdy se knížce vyčítá, že s gramatikou postupuje až příliš pozvolna. Na druhou stranu Minna no Nihongo lpí na důsledném procvičování, takže oproti jiným materiálům to není studium letem světem.

Pořadí gramatiky se ale obzvlášť zezačátku u většiny knih příliš neliší. To, co z Minna no Nihongo dělá ostříleného výukového matadora je široký záběr ve všech aspektech studia jazyka.

Učebnice přehledně předloží slovní zásobu a gramatické jevy pro danou lekci, nejdříve pomocí příkladových vět a konverzační situace daný obsah umožní osvojit si pasivně a pak přijde na řadu aktivní složka v podobě cvičení s tvorbou vět, aby student na konci sám tvořil rozhovory a odpovídal na otázky a novou látku mohl zařadit do běžné praxe. To by bylo psaní a mluvení.

A pak je tu ještě možnost rozšířit vše o propracovaná poslechová cvičení s ilustracemi a doplňovačkami a v neposlední řadě i čítanka, která postupně představuje méně či více kuriózní fakta a témata z japonské kultury nebo historie. Tedy poslech a čtení, a balíček je kompletní.

Komplexnost je zároveň tak trochu kámen úrazu celé učebnice, protože z hlediska běžného uživatele to znamená investovat nemalou částku do celého zástupu výtisků – hlavní kniha, gramatické poznámky a slovíčka, čítanka, poslechy, případně další cvičebnice… Odměnou je ale průvodce změtí japonských partikulí a slovesných koncovek, který člověka svou důsledností v opakování donutí se většinu věcí naučit, i kdyby nechtěl. O to snáz to jde, že chce.

Ústřední postava v knize i za knihou

Neopomenutelným oživením jsou samozřejmě ilustrace provázející celou knihu. Na první pohled naivní, černobílé kresbičky za sebou skrývají změť vztahů a příběhů skupiny hlavních postav v čele s kultovním panem Millerem z USA, správně po japonsky pojmenovaném Mirá-san. Studenty s láskou překřtěným na Míra-san. Jeho příhody v kulturně vzdáleném japonském prostředí budují napětí stejně spolehlivě jako nekonečná japonská televizní doramata.
Mimochodem, pro každou konverzaci v každé lekci existuje video, které je velkým retro exkurzem do časů, kdy se Minna no Nihongo zrodilo. Samozřejmě ve VHS kvalitě (a ti z vás, kdo neví, co je VHS, zažijí v našich kurzech kromě kulturního šoku asi i nějaký jiný).

Učebnice může přichystat šok pro ty, kteří se do jejích útrob chtějí vydat na vlastní pěst. Kniha je totiž celá (pouze kromě slovíček a vysvětlivek ke gramatice) psaná kompletně v japonštině. Takže bez znalosti japonských abeced hiragana a katakana to nepůjde. A nepůjde to asi úplně hladce bez průvodce ve fyzické podobě, který studenta v knize bude navigovat. Lektor japonštiny bude tím, kdo by měl pomoct poodhalit významy a použití frází a také Millerovy rozpaky z interakce s Japonci.

A to obzvlášť v oblasti zdvořilostních úrovní, které jsou v japonštině životně důležité. Minna no Nihongo ale v prvním díle jejich rozlišování poměrně dlouho ignoruje a předkládá v podstatě pouze – sice univerzální, ale ne všemocnou – běžnou zdvořilost. S lektorem v zádech, který souvislosti doplní, je tento jeden nešvar ale snadno k překonání.
Na závěr by snad jen nemělo zůstat stranou, že Minna no Nihongo si vás stejně jako drtivá většina japonských knih získá nejen zpracováním obsahovým, ale i fyzickým. Nad japonský papír prostě není. Kdo, jednou nechá mezi prsty prosvištět stránky téhle knihy, už ji nebude chtít dát z ruky. A to už by pak byla škoda se tu japonštinou rovnou i nenaučit.

KLADY

  • komplexní zpracování studia skrze čtení, psaní, poslech i mluvení
  • logická vnitřní stavba a řazení obsahu
  • velký prostor pro procvičování
  • mnoho zábavných ilustrací a témat

ZÁPORY

  • ne zcela vhodné pro samouky
  • vyšší pořizovací náklady rozložené do vícero výtisků